A Theory's Travelogue: Post-Colonial Theory in Post-Socialist Space

This essay examines theoretical arguments surrounding the use of post-colonial theory as a way to fill in the epistemological lacuna in the studies of post-socialism. It reviews the various streams of this theoretical development and employs Edward Said’s notion of “traveling theory” to demonstrate that theoretical claims made by proponents and opponents of this particular comparative perspective are historically, socially, and geographically situated, although not fixed. Disciplinary, national, and institutional affiliations, instead of theoretical justifications, are identified as important factors in the propensity to accept or resist the introduction of post-colonial perspective on Central and Eastern Europe and the former Soviet Union. The essay concludes by acknowledging the potential usefulness as well as the limits of post-colonialism in the conceptualization of the post- socialist space

Epistemologies of Spaces and Places: An Introduction

The article introduces a special themed issue of Theory of Science on epistemologies of spaces and places. It provides a disciplinary context of the theme and reviews some of the key arguments that led to the so-called spatial turn in social sciences and the humanities. Science studies in the broad sense have also been affected by this shift of research interest to spatial aspects of science at both micro- and macro-levels. Scientific knowledge has been subject to analyses that stress its local contingencies, mobility and dependencies on spatial arrangements. The ensuing new epistemologies require novel concepts or reconsideration of the older terms, such as universality or objectivity

Třikrát o mnohočetné paměti

Studie recenzuje následující díla: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 s. ; Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 s. ; Zdeněk VAŠÍČEK – Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno – Praha: CDK – Triáda 2008, 199 s. Studie konstatuje, že v češtině začíná být k dispozici dostatečné množství publikací o sociální paměti, aby teoreticky zabezpečily širší pojetí výzkumů paměti. Zároveň by však tyto výzkumy neměly být podřizovány historiografii, a především je v nich zapotřebí pracovat nejen s koncepty identity a sociálních svazků, ale i moci a konfliktu

Zdrojový kód jako literární technologie? O vytváření faktů v digitálním výzkumu

Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění – materiální, literární a sociální – se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách

Žánrová pedagogika a oborová enkulturace

Recenzní studie vychází z kolektivní monografie editorů Charlese Bazermana, Adairy Bo- nini a Débory Figueiredo, Genre in a Changing World a věnuje se tématům souvisejícím s významem žánrů ve vědecké a akademické praxi. Identifikuje zejména dvě oblasti, na něž se ve zvýšené míře soustředí badatelské aktivity pra- cující s žánrem jako analytickým nástrojem: žánrovou pedagogiku na univerzitní úrovni a oborovou enkulturaci. Zatímco první oblast ohraničuje akademické texty vůči jiným textovým formám, druhá se zabývá jejich vnitřní rozrůzněností. Studie zdůrazňuje demonstro- vaný přínos přístupů založených na žánrech pro výzkumy vědecké praxe, avšak dochází k závěru, že je zapotřebí důsledněji promýšlet jejich epistemologické implikace

Traumatické komedie: Politika paměti v českém filmu

Článek se zabývá českou post-socialistickou kulturou a transponuje rozdíly mezi kulturou tranzice a intelektuální kulturní formací na rovinu kolektivní paměti. Zatímco kultura tranzice je spojovaná spíše se zapomínáním, intelektuální kulturní formace představuje nositele traumatické formy paměti. Tento proces konstrukce kulturního traumatu je sledován na příkladu národní kinematografie, v níž intelektuálové figurují jako tvůrci. Čtyři úspěšné hořké komedie o normalizaci natočené po roce 1989 jsou podrobeny analýze pomocí sémiotické redukce. Klíčové politické termíny jsou mapovány v sémiotickém čtverci a navzdory danému žánru poukazují na komplexní reprezentaci státně-socialistické minulosti. Pro konstrukci traumatu je klíčové odmítnutí utopického překonání binární opozice mezi komunismem a antikomunismem. Zdůrazněny jsou póly bezmoci a odpovědnosti k rodině, jež odkazují na problém morální volby. Tento způsob připomínání minulosti může paradoxně kultuře tranzice prospívat tím, že ve veřejné sféře nabízí alternativu oficiální politice paměti

Ideology, normalisation or normalisation of ideology?

Tato magisterská diplomová práce si dala za úkol vyhledat v českých postkomunistických filmech o každodenním životě za normalizace ideologické techniky a obsahy, aby mohla zodpovědět výzkumnou otázku: Zobrazují, odrážejí tyto filmy skutečně ideologii samotné normalizace, nebo se v nich normalizuje nová, postkomunistická ideologie o normalizaci? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)The topic of this master's degree thesis - "Ideology of the Normalization, or the Normalization of Ideology: Narrative and Ideological Analysis of Films about Everyday Life during the 'Normalization'" - is an inquiry into the ideology of the so-called normalization period (1968-1989) as it is represented in mainstream Czech post-communist films. The research question is posed as follows: Do these films reflect on the ideology of the Normalization era itself, or are they normalizing a new post-communist ideology about the Normalization? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)Katedra mediálních studiíDepartment of Media StudiesFaculty of Social SciencesFakulta sociálních vě

Plátno smíchu a vzpomínání. Kinematografie a post-socialistická paměť

PLÁTNO SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ: kolektivní paměť a reprezentace státního socialismu v české kinematografii V disertační práci se zabývám otázkou, jak se kinematografické reprezentace vztahují ke kolektivní paměti státního socialismu v České republice, respektive v Československu. V práci řeším nejprve teoretický problém, zda-li je vhodné subžánr historických filmů studovat jako typ vědění odpovídající historii, nebo sociální paměti.Tvrdím, že důležitý není rozdíl v médiu reprezentace, ale ve způsobech utváření vědění o minulosti. Přestože mohou existovat "historiofotické", tedy historiografické filmy, běžnou produkci dlouhých hraných filmů je vhodné studovat jako sociologický problém z hlediska kolektivní paměti. Zatímco historie představuje druh vědění utvářených poměrně jednoznačně vymezenou sociální skupinou, kolektivní paměť vzniká b bezpočtu sociálních lokací. Nemožnost hovořit o obsahu určité paměti bez analýzy sociálních charakteristik skupiny, jež ji vytváří, vyžadovala, abych se zabýval českými filmaři pomocí teorie sociálních polí Pierra Bourdieuho. Tato perspektiva umožňuje sledovat konflikt mezi úsilím některých filmařů o uměleckou autonomii na straně jedné a politikou či ekonomikou na straně druhé. Jejich celkové postavení ve společnosti se pak symbolicky pozvedává díky statusu intelektuálů, který...THE SCREEN OF LAUGHTER AND REMEMBERING Collective Memory and Representations of State Socialism in Czech Cinematography This dissertation has very little to say about state socialism. Rather, it is a work about the memory of state socialism in the post-socialist Czech Republic, about the ways in which state socialism can be remembered in the present. From the perspective of collective memory, "it is not only the ancien regime that produced revolution, but in some respect the revolution produced the ancient regime, giving it a shape, a sense of closure" (Boym 2001, xvi). And there are indeed many, often conflicted modes of remembering this particular past. Françoise Mayer, for example, has identified several distinct types of remembering the "communism" in Czech society (Mayer, 2009). And her list is by no means exhaustive. At the centre of this treatise is the Czech post-socialist cinema. My dissertation thesis was prompted by the question of how cinematic representations bear on the collective memory of state socialism in the Czech Republic. . In the first chapter, I explore how cinema represents the past in comparison to historiography. In my work, it is evident that Czech cinema does not follow the epistemological criterion of referentiality that binds historians. A more important observation - and one...Department of SociologyKatedra sociologieFakulta sociálních vědFaculty of Social Science

A design of small size power hammer

Bakalářská práce, kromě vlastní konstrukce malého bucharu, obsahuje informace z historie bucharů, aktuální průzkum trhu výrobců těchto tvářecích strojů a jejich specifické požadavky. Uvádí také jejich rozdělení dle různých kritérií (např. podle konstrukčního uspořádání, podle způsobu přenosu energie atd.). Dále jsou zde provedeny dva návrhy konstrukce bucharu dle zadaných parametrů. Jedna z těchto variant je na základě metody vážených hodnot vybrána a je proveden její podrobný návrh. U vybrané varianty je proveden návrh 3D modelu v programu Autodesk Inventor 2021, základní návrhové a kontrolní výpočty a následná výkresová dokumentace. Na závěr je uvedeno doporučení pro praxi a zhodnocení výsledků práce.The bachelor's thesis, in addition to the design of small power hammer, contains information from the history of power hammers, current research of the market of the manufacturers of these forming machines and their specific requirements. It also states the classification of these forming machines according to various criteria for example based on the structural arrangement, the method of energy transfer, etc. Furthermore, two designs of the power hammer construction are carried out according to the specified parameters. One of these variants is selected based on the multicriteria analysis and presents a detailed proposal. In this selected variant is made 3D model design sketched using software Autodesk Inventor 2021, basic design calculation and drawing documentation. In conclusion, there are recommendations for practice and evaluation of work results.

Scientific Textuality and Symbolic Action

The contribution conceptualizes the role of text in science as symbolic action